Apiterapie

Apiterapie jinak léčba včelími produkty

Dr. Philipp Terč, zakladatel moderní apiterapie

Výraz apiterapie  pochází z latinského apis, znamenající včela a terapie čili způsob léčby.

V prvopočátku se jednalo zejména o léčbu apitoxinem,  jedem včely medonosné Apis melifera L.  Pozdějším prozkoumáním účinků dalších včelích produktů ( medu, pylu, propolisu a mateří kašičky )  zahrnul výraz apiterapie  způsob léčby i ostatními včelími produkty. Přišlo se totiž na skutečnost, že včelí produkty působí sinergicky ( v kombinaci se vzájemně  podporují a tím  zvyšují léčivý účinek ).

V poslední době po prozkoumání účinků včelího biopole zahrnujeme pod pojem apiterapie též např. pobyt člověka ve včelím biopoli, dýchání včelího vzduchu, nebo konzumaci pitné vody ovlivněné účinky včelího biopole.

30. březen ( den narození Filipa Terče, lékaře českého původu ) je od roku 2006 vyhlášen jako mezinárodní den apiterapie. Počátky apiterapie se datují od roku 1879, kdy Filip Terč začal s prvními pokusy léčby revmatických chorob právě apitoxinem.

Philipp Terč, též Filip Tertsch nebo Philipp Tertsch (30. března 1844 Prapořiště – 28. října 1917 Maribor), byl česko-německý lékař, zakladatel apiterapie.

Různý zápis jeho příjmení vychází z toho, že jeho otec, statkář Johann Tertsch byl Němec, zatímco matka Barbara roz. Štěpánová byla Češka.

Po studiích (gymnázium ve Vídni a lékařská fakulta tamtéž) se stal asistentem na chirurgické klinice vídeňské Všeobecné nemocnice, roku 1875 přesídlil do jihoštýrského, dnes slovinského Mariboru, kde již zůstal a provozoval zde svoji lékařskou praxi.

Zde se také účastnil společenského života, spoluzakládal např. místní slovinský Národní dům, a byl vášnivým horolezcem. Byl dvakráte ženatý, s Rudolfinou roz. Valenta a poté s Kateřinou roz. Schönbaum. Jeho syn Rudolf Tertsch (* 1905) také vystudoval lékařství a později se stal očním lékařem ve Vídni. Dr. Terč trpěl silným revmatismem ruky. Jednou ho do ruky pobodaly včely a on zjistil, že revmatické bolesti ustoupily a ruka byla daleko pohyblivější. Vyzkoušel tedy podobnou léčbu na cca 650 pacientech a 593 z nich jevilo známky zlepšení. Začal se tedy této metodě věnovat výrazně více, základní práci pod názvem Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus (O vztahu včelího bodnutí k revmatismu) publikoval v roce 1888.

Na počest dne jeho narození vyhlásila Světová apiterapeutická společnost 30. březen Světovým dnem apiterapie.

zdroj wikipedia.org